Blog

Tajemství loga českého fotbalu

V loňském roce se v naší zemi vzedmula vlna emocí.

Hokejový svaz změnil kompletní identitu svoji i reprezentační a sáhl dokonce i na posvátnost nejcennější – národní znak. Prudkou reakci veřejnosti si všichni pamatujeme.

Čeští fanoušci protestují proti nové identitě českého hokeje. Nebo snad… nikoliv?
Zdroj: Frekvence 1

Sám patřím k těm, kdo změnu spíše pochválili, byť speciálně na dresu jsem viděl určité rezervy.

Respektuji však i názory těch, jejichž pohled je jiný a setrvají na něm, mají-li argument. 

Jedna věc mi ale přišla zvláštní.


Selektivní pozornost

A tou byla intenzita a vášnivost veřejné debaty. Ne pro emoce samotné. Ty patří stejně tak ke sportu jako k diskusi o národních symbolech, reprezentaci.

Zaujal mě kontrast s fotbalem.

Míra pozornosti věnovaná hokejovému redesignu byla prakticky opakem povrchního zájmu o podobnou fotbalovou změnu provedenou jen o pár let dříve.

Což je škoda.

Protože i fotbal má svou tvář. Tvář, jež reprezentuje jak sport, tak naši zemi. Nezaslouží si snad také podrobnější pohled a širší diskusi?

Myslím, že ano.

A proto tak, alespoň za sebe, činím prostřednictvím tohoto článku.




Zpět do historie

Nejprve se pojďme vrátit v čase.

Kolem roku 2007 řešil fotbalový svaz problém. Jeho logo porušovalo zákon o státních symbolech.

Stručně řečeno – jako reprezentace můžete hrát se státním znakem na hrudi. Ale nejste-li státní instituce, což ČMFS nebyl, nesmíte jej zahrnout do znaku vlastní organizace.

A to český fotbal porušoval a potřeboval napravit.

Historické logo ČMFS

Potíží číslo dvě byly dresy.

Pokud si vybavíte jakékoliv dresy naší reprezentace od 90. let, zdobilo je nikoliv logo svazové, ale státní znak. A národní dres, v tom se nejen hraje, ten se i prodává.

A padělá.

Reprezentační dresy nesly státní znak, nikoliv znak svazu.
Foto Wiki / Pavel Lebeda – Pavel Lebeda a Nehoda Sport a.s.


Jak se však bránit, když státu je zneužívání znaku fuk a vlastní logo skrz kolizi se zákonem chránit nemůžete?

Řešení bylo nabíledni – nové logo.


Veřejné hlasování

Koncem prázdnin roku 2010 ČMFS představil veřejnosti dva návrhy nového loga a vyzval ji k hlasování o vítězi.

Vzdor diskusi o změně loga přišla taková anketa trochu zčistajasna. Výsledkem jakého procesu byla, je při zpětném pohledu poněkud mlhavé.


Předkolo ve formě soutěže?

Jako pravděpodobné se jeví, že již dříve než v roce 2010 ČMFS vyhlásil na logo soutěž. V různých koutech webu se totiž dodnes dají dohledat minimálně tři další, širší veřejnosti neznámé návrhy.

Se svolením autorů prezentuji dva z tehdejších soutěžních návrhů

Byla soutěž veřejná? Interní?

Podle vzpomínek autorů log mohla být informace o soutěži uveřejněna na tehdejším webu ČMFS. Dozvěděli se o ní od kolegů a přátel od fotbalu, informace poté snad i četli.

Vypátrat v dobových článcích vyhlášení soutěže se mi však nepodařilo. Jediná zmínka spadá do roku 2007, kdy je v zápise na archivní části webu ČMFS k nalezení poděkování účastníkům.

Zda jde o tutéž akci (tři roky rozdílu), těžko soudit.

Co o soutěži víme?

Společným jmenovatelem dohledatelných návrhů je typologie autorů – pocházely spíš z dílny nadšenců a příležitostných grafiků než z produkce předních specialistů v oboru.

To je vždy signál, že je třeba zbystřit a ptát se, jak precizně je k tvorbě identity přistupováno.

Rozpaky se týkají i návrhů, jež si našly svou cestu až do veřejného hlasování. Obě představené varianty byly totiž, kulantně řečeno, graficky poněkud excentrické. 


Soutěžní návrh č. 1

Soutěžní návrh č. 1

První návrh se chtěl nést v duchu stylizovaného minimalismu. Bohužel na úrovni kvality grafické základní školy. 

Protože s minimalismem to máte asi jako s karikaturou. Až když chápete celek a zákonitosti, můžete zvýraznit podstatu a vypustit nedůležité.

Jdete-li na dřeň tvarů bez potřebné znalosti, vyhoříte.

Výsledkem je majestátní zvíře zdeformované do podoby sukovitého samorostu. 

Porovnáte-li jej například s tím, co pár tahy dovedou sdělit třeba v Premier League, spatříte diametrální kvalitativní rozdíl české logo zcela diskvalifikující. 


Soutěžní návrh č. 2

Soutěžní návrh č. 2

Druhý návrh tvořil určitý protipól. Obsahoval totiž od všeho trochu:

  • štít
  • kruh
  • lva
  • míč
  • vlajku

Došlo i na:

  • prostorové efekty
  • barevné přechody
  • odlesky

Pejsek a kočička zase jednou pekli dort.

Sofiinu volbu fanoušci rozťali poměrem 5742 hlasů proti 3169 ve prospěch složitější varianty č. 2. Ta se pro další roky stala hlavičkou celého českého fotbalu.


Hodnocení vítězného loga

Podle zápisu z jednání VV ČMFS je autorem vítězného loga společnost WDA, ta jej opravdu dodnes má mezi referencemi na svém webu.

Pojďme si tuto vítěznou variantu projít detailněji. Chválit ji bohužel nebudu hned z několika důvodů.


Neukočírovanost

Logo rovná se symbol.

Jeho kouzlo tkví ve schopnosti vtělit různorodé hodnoty a ideje do jednoduššího zástupného znaku.

Samozřejmě existují i symboly vznosné, historické znaky měst, států. Třeba Španělé nosí na dresu komplikovanou kombinaci státního znaku a fotbalové nadstavby.

zdroj: Wiki / RFEF

Avšak čím více prvků skládáte dohromady, tím přísněji je třeba hlídat hierarchii a celek. Nemůžete jen tak naflákat páté přes deváté. Prvky pak soupeří o pozornost, přetlačují se.

Třeba jako lev a míč na českém znaku. Mnohem složitější španělský znak zvládá totéž s citem a elegantně.


Lacinost

Měl Photoshop a neváhal ho použít. 

Autor ztvárnění loga Chelsea: Lani Machado

Vidíte rozdíl mezi přeplácanou lesklou plastikou vlevo a návrhem s jediným efektem, stínem pod logem, vpravo? Kolotočová cetka versus elegance.

Šikovný grafik je jako dobrý rozhodčí. Nenechá se vidět, není-li to nutné. Je to skutečné? Je to vytvořené na počítači? Váháte.

Jiný se schová za berličky efektů. A čím víc lesku na karosérii, tím spíš byste se měli podívat pod kapotu. 


Asymetrie 

Prohlédněte si tvary loga, jejich obrysy. Nejdříve celkový modrý. Vlevo tvoří štít pravidelnou siluetu. Vpravo se však boulí směrem ven vlajka.

Nebo červené pole za lvem. Co to je za tvar? Prokopnutý míč?

Ano. Existuje řada krásných nesouměrných log. Ale nesouměrnost musí mít smysl a vycházet z podstaty obsahu. Tou může být například zvíře v logu – viz dravec u Crystal Palace. Jindy jde o celkový koncept loga – třeba u okřídleného kola u Detroitu Red Wings.

Nesmí to ale lézt z loga tak nějak samo o sobě jako podolek z kalhot.

Pokud se logo jako tváří symetrické, na vyváženost je třeba dbát. Šišatost a boule značí rezervy v provedení.


Typografie

Když firma Nike připravuje dresy na mistrovství světa, neváhá ve spolupráci se špičkovými typografy navrhnout jedinečné písmo

Fajn, není to zákon. Ale o něčem to vypovídá. 

Autoři českého loga postupovali jinak. Jednoduše sáhli po jim sympatickém volném písmu někde na webu. Font sice nemá komplet sadu českých znaků, takže háček (existuje pouze jako samostatný znak) musíte ručně vkládat nad každé české písmeno, ale to je detail.

Diakritiku lze přece ošvindlovat a znaménko vypižlat to písmene. 


Lev

Od začátku mě čímsi dráždil.

Podivné detaily, zvláštní proporce. Hlava v nepoměru vůči tělu. Koruna je nesouměrná, na první pohled namalovaná od ruky. Končetiny nazdařbůh.

Tvoříte-li lva esteticky navazujícího na heraldiku, musíte ji brát v potaz. Rozmístění končetin, postoj, to vše má zákonitosti. I vizuální, ověřené roky užívání.

Všimněte si, jak pravidelně lev vyplňuje malý státní znak. Lev je zde v půlkulatém gotickém štítu. A srovnejte to třeba s pozicí na znacích Československa, kde mu byl podkladem rovný francouzský štít. Mají jinak rozmístěné nohy, a vždy vyváženě.

Nebo fotbal? Co třeba Holandsko, to má k našemu znaku blízko.

Propastný rozdíl.

A pak ten míč…

Majestátní lev a on balancuje na míči. Je to logo nároďáku, nebo cirkusu?


Jak šel čas

Ač se vůbec nepovedlo, logo tu bylo – a bylo třeba se s ním popasovat. 

Zde se pouštím do roviny spekulací. Ale je dost možné, že ne každý, kdo s logem přišel do kontaktu, byl dvakrát odvázán. Ve sportovním světě máte řadu partnerů, marketingových, mediálních, dodavatelů textilu.

Snad i díky nim došlo postupně k dílčím úpravám.

  1. Znak byl zbaven kýčovitého lesku a efektů
  2. Barevná paleta doznala umírněnějších odstínů
  3. Na dresech reprezentace se objevil pouze zjednodušený štít se lvíčkem

Čistě technické korekce doznal vzhled i po změně názvu svazu na Fotbalovou asociaci ČR. Název FAČR je též vyveden jiným písmem. Tristní diakritika bohužel zůstala.


Fotbal jako celek

Primární logo neexistuje ve vzduchoprázdnu. Je sice vlajkovou lodí, na kvalitě celku se však podílí i další symboly.

Zkusme si proto vedle sebe poskládat několik značek z posledních let. Pod fotbal každá z nich spadá nebo spadala.

Koncepce z toho zrovna nedýchá.

Vidět ta loga vedle sebe je grafický zmar.

Ještě hůř to dopadne, srovnáme-li výše zobrazené s komplexními identitami českého florbalu, volejbalu, a samozřejmě i s tím hokejem.


Konec?

V tuhle chvíli bych mohl sepsat závěr a článek uzavřít:

Identita bez hlavy a paty, podprůměrná loga, zmatek. Jeden by řekl – nekvalita.

Pár týdnů zpět bych tak učinil.

Jenomže dneska není pár týdnů zpět.


Logo Poháru SFČR

21. srpna přistálo ve veřejném prostoru nové logo futsalového poháru. Zdálo se být zvláštně oříznuté. Jako kdyby mělo ozubené kolo v rozích.

Rychle jsem pátral, zda najdu kompletní verzi.

Nenašel jsem.

Umístěno na tmavší podklad totiž logo vyjeví, že je celé. Jen má ty rohy vykousnuté, jde o „symboliku“ převzatou z loga FAČR. I jeho štít je vykousnut.

Druhý den bylo možno se na webu Fotbal.cz dočíst, že autorem nového loga je grafik a futsalista Martin Směřička.

Což o to.

Viděno perspektivou výše popsaného nelze pochybovat, logo skutečně nese autorský dotek české kopané. Společné má barvy, font písma i zvrzanou diakritiku. Poměrně zvláštní jsou však další příbuzenské vztahy.


Logo úplně jiného poháru

Tak třeba toto logo dlouhou dobu užívali ve Walesu.

Jeho autorem je agentura Bulletproof a je součástí širší identity velšského fotbalu navazující na rebrand z roku 2010.

Log je v předchozí identitě samozřejmě více.

Krom sjednoceného vzhledu mají společnou i další věc. Například se docela podobají reálným trofejím. Třeba Welsh Cupu, Women’s Cupu a přirozeně i Youth Cupu.

Ať už se tedy do českého futsalu „nové“ pohárové logo zatoulalo jakkoliv, původní asi není ani grafika, ani pohár.

Mimochodem FAW má aktuálně ještě novější rebrand, též od Bulletproof. I ten si můžete prohlédnout a porovnat s českými poměry.


Kacířská otázka

Dáme-li si výše uvedené dohromady, získáme zhruba tento obrázek:

  • FAČR má od roku 2010 logo pochybných grafických kvalit.
  • Celá vizuál působí od začátku odfláknutě, nekoncepčně, rozháraně.
  • Při tvorbě log autoři neváhali vzít cokoliv, co jim pod ruku přišlo.
  • Úroveň vybraných log nesvědčí o dvakrát profesionálním přístupu zadavatelů.
  • Že by na etiku grafických postupů ve FAČR někdo dohlížel, se zrovna říct nedá.

Vkrádá se tak úvaha:

Není náhodou možné, aby i samotné logo FAČR bylo tak nějak…? Víte co…

A protože vtíravé otázky jsou od toho, aby na ně bylo odpovězeno, zkusil jsem pár fíglů a ponořil se do hlubin internetu.

Co jsem vylovil, mě docela zaujalo.


My vám pivo, vy nám…

Podívejte – je docela známo, že české pivo udělalo díru do světa. A kdo ví, možná u toho byl i nějaký ten krajánek, když v roce 1840 v Aucklandu založili pivovar.

Jak šel čas, trochu se to majetkově míchalo, ale pivo s názvem Lion vařili už před více než stoletím. A od roku 1977 mají lva i v názvu. Více na Wiki.

A když pivo, tak i tácek. Ten jejich vypadal třeba takhle.

Bude někdy… Třeba z 90. let?

Těžko říct, ale pokud vám svítá, kam mířím, časová rovina je přirozeně stěžejní.

Datovat věci zpětně někde od stolu a přes půl světa není dvakrát snadné. Ale celkem solidně se dá dovodit, že v této podobě se lev objevuje minimálně od 90. let. Včetně tehdy platných ochranných známek. I na budově firmy ho prokazatelně můžeme najít nejdéle v roce 2001.

Tolik data, teď k symbolu.

Vím, co si možná říkáte.

Lev jako lev. Všichni skoro stejní. Jdou zprava doleva, máchají tlapou. Pojďme si proto dva takové srovnat vedle sebe.

Možná se to začíná trochu podobat, co myslíte?

100% to není. Ovšem buďme trpěliví. Na tyhle hlavolamy existuje známý trik:

Když natočíme nejdelší část lva tak, aby směřoval horní tlapou více vzhůru, opatrně zataháme za jednu končetinu a poté i za druhou, pak už stačí jenom jím kroutit za ocas střídavě sem a tam, až je na světě úplně!

Aneb i já mám Photoshop a neváhám ho použít!

Udělal jsem přesně tři různé úpravy:

  • otočil cizokrajného lva cca. o 6°
  • o kousek přesunul končetiny
  • ořízl jsem překážející kousek ocasu, abych mohl přidat druhý

Výsledek?

My vám pivo, vy nám lva!


Pár další detailů

Předkládám-li teorii, že národní fotbalová identita je vypůjčená, možná ne zcela s vědomím majitele, přirozeně se mi hlavou honí různé úvahy.

Někoho křivě osočit by nebylo fér.

Jenomže, omlouvám se, nemohu si pomoct.

Proporce a anatomie

Jsou to opravdu nuance. Ale jsou.

Nepoměr mezi hlavou, hrudí a končetinami českého lva je zvláštní. V prsou útlý, nohy krátké. Novozélandský lev má hruď znatelně mocnější, má též o něco delší končetiny, je vyšší.

Vypadá kompaktněji a reálněji.

Mají společné desítky detailů, jen celek se rozchází. I to svědčí ve prospěch úvahy, že fotbalový lev vznikl koláží z již existující předlohy. Detaily zůstaly, ale celek se rozjel.

A potom ještě jedna zajímavost. Přišel jsem na ni až později.


Původní detaily

Porovnejte si lva ze soutěžního návrhu s jeho finální verzí.

Je tam pár změn.

  • Původní je zaoblenější, nemá detaily v obrysu (zářezy apod.)
  • Nemá spodní zub, má kulatější nadočnicový oblouk
  • Kulatější je i tvar horního patra
  • Prsty a drápy nejsou odděleny

Plyne z toho jistá zvláštnost.

Před těmito „úpravami“ na sebe obě loga pasují ještě lépe. A to právě ve zmiňovaných částech.

2x zvětšeno


Je český fotbalový lev kopií?

Mám-li odpovědět tak, jak to při zvážení všech aktuálně známých faktů cítím, pak ano. Je kopií.

Na náhody lze věřit odsud pocud.

Lev užívaný na znaku FAČR a na dresech české reprezentace je:

  1. podle dohledatelných zdrojů novější než novozélandské logo
  2. se lvem užívaným společností Lion shodný nad míru vyšší než nahodilou

Pokud FAČR či autoři nepředloží racionální vysvětlení, které by výše uvedené indície postavilo mimo hru, lze se domnívat, že český fotbal i národní tým se pravděpodobně prezentují nepůvodním znakem.


Alternativní možnost

Varianta, v níž by logo nebylo inspirováno protinožci, přesto existuje minimálně jedna. Tedy zůstaneme-li u těch nepřitažených za vlasy příliš.

Předpokládá existenci třetího lva. Lva, který by stál vzorem oběma znakům.

To by za určitých okolností ničemu nevadilo. Třeba pokud by šlo o stylovou inspiraci některou z historických verzí českého znaku. Autorská práva nejsou věčná a tradice je fajn. Vždyť taková fotbalová Anglie má krásný znak v mnohém navazující na znak anglického království.

Bylo by to zvláštní, neboť FAČR se k žádnému takovému konkrétnímu znaku nehlásí. Vyloučit tu možnost však nelze.

Zároveň je třeba ale vést v patrnosti dvě věci.

Jednak by muselo jít o vpravdě pozoruhodnou shodu okolností. Dva autoři na světě by museli takové historické logo obkreslit v mnoha detailech téměř stejně, přesto jinak.

A jednak by takovou historickou kresbu bylo třeba ukázat světu.


Co dál

Roviny dění jsou dvě.


Právní aspekt

V té první se dostáváme do právní sféry. Té dvakrát nehovím, navíc se tu sbíhá vícero parametrů. Autorské právo, ochranné známky, územní působnost, odvětví podnikání.

Závisí i na pocitech dotčených a jejich ochotě něco vůbec řešit. Logo FAČR je registrovanou ochrannou známkou. Logo Lion také. Ale Lion NZ Limited může české logo stejně tak napadnout, jako nad vším mávnout rukou.

Krom faktické právní kolize jde totiž i o míru autorské licence. Výsledná podoba není zcela identická a zákon vždy zvažuje širší kontext. Nedávná, svou podstatou podobná kauza olympijské poštovní známky je toho důkazem.

A jakkoliv nepravděpodobná, pořád tu je ona možnost historické či jiné společné inspirace.


Reputace českého fotbalu

V rovině etiky a určité profesní cti stojí věc jinak.

Vizuální úroveň a řemeslná kvalita značek používaných FAČR jsou prachbídné, vkus či koncepce absentují zcela. Nic z toho našemu fotbalu nedělá zrovna dobrou reklamu. A pokud se navrch znak FAČR jakož i další její loga skutečně pohybují na hraně autorského zákona, ne-li za ní, pak je to vskutku z ostudy kabát.

Je na čase to změnit.

Nejlepší cestou bude následovat další sportovní svazy a ve spolupráci nikoliv s kamarády z mokré čtvrti, ale se skutečnými špičkami v oblasti sportovního brand designu připravit soutěž jak na nové logo, tak na kompletní identitu.

Takovou, jaká bude hodna země evropských šampionů a vícemistrů světa a jaká neudělá ostudu ani letité historii české kopané ani moderní zemi ještě pořád plné šikovných hráčů i grafiků

Takovou, co si nebudu stydět vzít na sebe, až půjdu hrát fotbal, jako jdu třebas zrovna teď, kdy dopisuji článek.

Vzdor té kritice totiž mám fotbal rád.

Jen ho, aspoň pro tuhle chvíli, musím chodit hrát ve starém retro dresu s tkaničkami a s vyšívaným prvorepublikovým znakem. Lepší český nemám.

Ale třeba jednou budu.

Previous Post Next Post